Od úterka jsme se Sanynem sami doma. Tuleň stanuje na louce za městem, kde přípravy na první velkou bitvu Acheronu jdou do finále. Průběžně mi telefonuje, aby poreferoval, jak pokračují práce na výstavbě trpasličích chýší a terénní úpravy, jak mu to jde s lopatou a vůbec, jak jde život. Dneska ráno zavolal, že hráli do noci karty, že na sobě vyzkoušeli barvy na masky skřetů a že se takto vybarvený jede domů vykoupat. Do autobusu ho pustili, už se doma koupe. Snad to odpad ve vaně unese.
Kolegyně v práci na mě spiklenecky mrkla: "Vy jste sami doma, to si užíváte, co ?" Nejsem si jistá, jestli nemyslela divoké večírky a nevázané sexuální orgie. Tak jsem stejně spiklenecky přitakala. Kdyby věděla ... že jsem včera večer uvařila litr čokoládového pudingu, nakupila na to horu šlehačky a jahodového kompotu a s radostným zvoláním "Hubneme do plavek!" jsme to slupli. Sanyn pak zdravě nadával u fotbalu a já se spokojeně zavrtala do rohu gauče s kočkou u břicha a knížkou u nosu. Před spaním mě něžně přikryl peřinou a šel si dohrát misi. Ráno chrupal vedle mě spánkem spravedlivého ...
Jojo, vlastně si to užíváme ...