Ublížila mi. Teď doopravdy. Řečí, jazykem, slovy. Teď přemýšlím, jestli je tak hloupá nebo zlá. Nebo jen zaslepená snahou budovat obraz své neodolatelnosti tak, že bezhlavě boří a kope kolem sebe bez ohledu na následky. Rozhazuje sítě lží, kterým se možná sama snaží věřit. Zúčastnění stojí v údivu, někdo dostane vztek, jiný se nervózně zasměje. Házela jsem to za hlavu a nechtěla se plácat v malichernostech, ale už mi to nejde.
Snad jednou bolestivě pochopí, že svět není jen kulisa pro její hvězdnou roli. Snad to někde v koutku duše ví a zoufale se toho bojí.
Ale mně už na tom nezáleží.