Choulostivá zále?itost

21.12.2005 - Rubrika: Kočičiny
Nechtěla jsem o tom mluvit. Vůbec jsem o tom nechtěla psát na místě tak plném nekritického obdivu k malým šelmám. Ale nemůžu to prostě pořád obcházet. To by nebylo fér.

Ano, je to tak. Zarytí odpůrci koček v bytě mají v tomto svém argumentu pravdu. Zarytí milovníci nejdřív ostražitě mlčí, ale sotva vycítí špetku pochopení, rozpovídají se naplno a vylijí svá srdce.

I ta nejúžasnější, nejskvělejší, nejintelintnější a nejpřátelštější kočka se vám prostě někdy vyčurá na koberec.

Je jí celkem jedno, na jaký. Z rozhovorů s jinými šťastlivci jsem nabyla dojmu, že znečistí stejně bezstarostně starý kovral jako zbrusu novou měkkou a neslušně drahou předložku. Místo ani čas nerozhoduje. Vaše návštěva může šlápnout do vlhké skvrny přímo uprostřed uklizeného obýváku a stejně tak můžete celé dny neúspěšně pátrat po původu nelibého zápachu, který se vám line bytem. Můžete se rozčílit (naoko, před tou návštěvou) anebo jenom rezignovaně popadnout čistidlo, zakleknout a dumat o příčině takového chování.

Chytré knížky, kočičí weby a diskuzní fóra jich nabízejí spoustu. Obvykle se doporučuje následující postup: prozkoumat možnou nespokojenost s čistotou a polohou kočičí toalety, nespokojenost s případnými změnami v domácnosti a denním rytmu a když se nic nevykoumá, zkonzultovat všechno se zvířecím doktorem. A nebrat to jako podlou a zákeřnou schválnost, ale jako sdělení. Bystré a jemné kočky totiž dávno pochopily, že člověk je tvor poměrně omezený a není schopen rozpoznat jemné signály kočičí komunikace. Všechno se mu musí naservírovat takříkajíc pod nos. Vzaly to doslova.

A tak pykám za případný prohřešek vůči čistotě kočičího záchodu i za naprosto nevhodný pach, který někdo přinesl domů na botách. Osvědčeným prostředkem je v takových případech obyčejný kuchyňský ocet, který spolehlivě eliminuje kočičí zápach.

Naše kočky jsou naštěstí celkem konzervativní. Četla jsem o jiných, které se takhle projevují na sporáku nebo třeba na klávesnici. I když možná to tam bylo napsané jenom proto, abychom se mohli utěšovat, jak jsme na tom vlastně dobře.

Tak, a je to venku. Až budu zase někdy vytírat loužičku v předsíni nebo čistit flíček na koberci (a já prostě vím, že budu), můžu si říct, že ta má láska je se vším všudy. A že se za to nestydím ;o)

Přečteno 428x
 
Komentáře