Motory ?vou

kola se točí ...

V sobotu jsme propadli šílenému nápadu zajet se podívat na plochou dráhu. Tedy měli jsme k tomu důvod, jelikož tam měl závodit můj synovec a tak byla po dlouhý době příležitost se vidět, protože jinak, když přijedeme na návštěvu do Rodiště, většinou je na chalupě, nebo někde na závodech, nebo někde úplně jinde.

Plochodrážní stadion tady u nás je sice v přírodě, ale všechny vysoký stromy rostou na opačný straně, takže místo pro diváky a účinkující je pod plnou palbou slunečních paprsků skoro celý den. Ve čtyři odpoledne už nebylo k rozeznání, jestli to víc sálá shora, zespoda, ze strany nebo z pekla ... Zalezli jsme do přístřešku k motorkám a  po dlouhý době jsem dala pokec se svým švagříčkem, který vypadal, že je na pokraji sil.

Probrali jsme situaci kolem koníčků našich dětí a mně z toho vyšlo, že co se týká zátěže rodiče, je na tom šermířova matka podstatně líp, než otec závodníka. Zatímco šermířova matka většinou něco tvoří v klidu domova, sem tam něco shání, namaže bolavý kloub, strpí doma nezvyklé předměty a občas si o víkendu vyrazí, otec závodníka si musí vzít v práci volno, naloží závodníka a motorku, jede přes půl republiky třeba do Pardubic, stráví odpoledne na stadionu, pak naloží závodníka a motorku a jedou zase zpátky. Domů dorazí v jednu v noci, chvíli si schrupne a ráno v pět vstává do práce. Aby nadělal to volno, je tam celej den. Nějaká hlava pomazaná totiž vymyslela, že tihle malí kluci, kteří se nikam sami neodvezou, budou většinou závodit v pracovní dny ... A to třeba dvakrát týdně. Mezi tím stráví oba dva všechno volno v garáži. Kromě toho díly šermířovy výzbroje vydrží evidentně dýl, než součásti motorky a prašulky tečou proudem.
Děti jsou vorvaný obě stejně.

Můj synovec jezdí dobře a rád. Jak dlouho to vydrží jeho rodiče, je ve hvězdách ...

Tak jsme se tam potili v tom horkém odpoledni, v nose nás štípal zápach methylu a uši nám zalíhaly. Jak ráda jsem se navečer složila na pohovku ke kočkám a společně jsme hltaly příležitostný průvan. Šermíř se udatně bil někde ve vzdálených krajích a vrátit se měl po půlnoci. Propocený věci vyperu, zbraně si vyčistí sám - jak jsem za to ráda ...

Přečteno 211x
 
Komentáře
Ibádovo oko, Reagovat ->