Kdekdo si libuje, jak je na tuhle roční dobu teplo a moje dítě lítá venku v kraťasech a tričku, ale nemůžu si pomoct, při pohledu na šedou oblohu a svírající se kleště tmy mi dochází, že nastává čas zimních čajů. Zimní čaje jsou takové, na které v létě nedostanu chuť. Jsou sladké, aromatické a prohřívací. A to nejenom teplotou.
A proto jsem si včera v čajce dala černý Golden Nepal a k němu cukr a mléko a úplně jsem si předla, jak to bylo dobrý.
Mezi zimní čaje patří vznešený Pu Erh, který mi chutná po šiškách a hlíně a vždycky mě překvapí svou lehkostí.
Až počasí přitvrdí a budeme chodit domů fakt prochladlí a s nudlí u nosu pomyslnou i skutečnou, začneme si vařit indický Yogi - neodolatelnoý výtvor z černého Assamu, směsi koření (kardamon, skořice, hřebíček, zázvor, pepř) a mléka. Poněkud dlouhou přípravu vynahradí skutečnost, že se během ní naplní kuchyně i přilehlé prostory úžasnou vůní, která připraví smysly na první doušek.
V zimě piju černý Darjeeling, který zlatě odráží světlo svíček. Na ranní probuzení si vybírám zelené čaje s ořechy, kokosem a vůní medu, aby mi dodaly odvahu vylézt do studený tmy. Podle potřeby louhuju drcené šípky a směsi bylin na zimní chandru a ucpanej nos.
Nedávno jsem objevila zázvorový čaj. Svařený nastrouhaný zázvor, slazený medem, prohřívá tělo až do morku kostí a příjemně štípe na patře. Ještě jsem ho doma nezkoušela, ale dojde na něj.
A když není chuť na čaj, je tady medovinka, svařáček, vínečko, domácí slivovička ... ale to už jsou jiný kytky :-)
