Sanyn říká : Já se z tebe zblázním.
Když se stane něco, co mě zasáhne, zamknu se. Stáhnu do ulity a zaklapnu víko. Mlčím.
Slova jsou magická, jakmile se řeknou, napíšou, sdělí, už je jisté, že se to stalo. Skutečnost dopadne plnou silou. Neodvratně.
Proto s nimi nakládám opatrně a vážím je na vahách. Mlčky donekonečna převracím to těžké ve vlastních zákrutech a snažím se je pochopit, strávit, přijmout. Utěšit se. Umístit do běhu života.
Pak se opatrně odvážím vyslovit.
Nechci mu brát možnost utěšování. Stačí, když mě obejme a drží.
