Události se řadí jedna vedle druhé.
Nechci se nechat zmást drobnohledem jejich proměnlivé tvářnosti. Snažím se v tkanivu rozpoznat vzor, pochopit jeho rytmus a symetrii, uhádnout vyústění.
Vlákno v osnově, jež touží stát se divákem.
Je to možné bez vytržení ?
