Euphorbia leuconeura neboli pryšec běložilný vypadá jako typický zástupce čeledi Divná kytka. Vysoký, v dolní části dřevnatící stonek má pětiúhlý průřez. Na jeho vrcholu se košatí koruna podlouhlých listů s načervenalým stonkem a pravidelně se tady objevuje spousta drobných bílých květů, které trochu lepí. Vypadá to celé jako malá palma.
Tahle palma (pardón, sukulent) se množí legračním a někdy i kukaččím způsobem. Drobná semínka z vršku stonku vystřeluje do okolí nebo vyplivuje pod sebe. Pak se stává, že ve vedlejším květináči najdu vetřelce a ani chudák kytka neví, kde se tam vzal. Tímhle způsobem se jedna malá sazenička euphorbie, ke které jsem přišla už ani nevím jak, rozšířila postupně z kancelářského okna na okno mojí kolegyně, maminky a ložnice. Všude vesele bují.
A nejvíc bují ta ložnicová. Zřejmě podle hesla "Ani zrno nazmar" plive podivuhodně životaschopná semínka, co to dá. Jelikož nemám to srdce odsoudit k záhubě nic, co mi doma vyklíčí, zřejmě bude moje domácí zahrádka časem poněkud monokulturní.
Hlavně aby kytka neplivla ven. Nerada bych zavdala příčinu k ekologické katastrofě. Co já vím, za jakým oknem začínal jako malá milá kytka třeba takový bolševník.