O víkendových ránech si dopřáváme potěšení z čerstvě upečeného chleba. Večer předem nasypu suroviny, nastavím pekárnu a časovač na devátou - jsme všichni spavci. Ráno ještě před devátou mě probudí nádherná vůně, která se line celým bytem. Vychutnávám si ji zachumlaná v peřinách. Pak se ozve zapípání, které oznamuje, že je pečeno. To už Sanyn vstává. Jde do kuchyně, chvilku tam šramotí a pak mi ho přinese až do postele přímo pod nos k očichání. Z bochníku se kouří a ta vůně je skoro k nesnesení. Vždycky jsem ji milovala. Ani dnes nemůžu přejík kolem pekařství, aniž by se mi sbíhaly sliny.
Zatímco se chlebík vydýchává v kuchyni, projdou mojí postelí obě kočky, abychom se navzájem pozdravily a ujistily, že se pořád nekriticky zbožňujeme.
Opatrně krájím krajíce, aby se horká střída neshrnula pod nožem. Snídaně je na stole.
