Byly jsme narozené ve stejném roce. Ráno co ráno zapadly do stejné budovy. Byla veselá, energická a pihovatá. Minulé léto jsme spolu mluvily naposled. Tlachaly o blbostech. Pak najednou onemocněla. Myslela jsem, že teď už přijde. Už nepřišla. Zemřela minulý měsíc.
Ten samý den jsem se dozvěděla, že Usměvavá porodí pod kozorožčím Sluncem dva syny.
V příběhu o Ženě-Kostře se mluví o koloběhu života-smrti-života. Takhle na dosah to mrazí.
Bolí a utěšuje.
