Mám zalehlé všechny otvory, jinak použitelné k dýchání, taky uši, takže slyším ještě hůř, než normálně a na všechno se ptám protivným stařeckým Cóó?. Jsem dezorientovaná a veškeré činnoti doprovázím nemelodickým kašlem a sípáním. Trčím doma s neschopenkou a ATB, po kterých je mi od žaludku ještě hůř, než by mi bylo normálně. Piju výluh z letošních šípků a polévku z česneku a indického koření, která je velmi blahodárná na všechny výše uvedené potíže.
To by bylo z negativ asi tak všechno.
To pozitivní je, že se v tomto čase tradičního shonu povaluju doma, jsem nemocná, takže se musím šetřit a v rámci úklidu občas někde setřu prach. Zvířka mi celé dny leze na klín, na lem sukně, kamkoliv, kde může být aspoň trochu přitulená. Už jsem se podívala na všechny filmy od Almodóvara, které jsem zatím nakřečkovala a stihnu ještě minimálně ten, co dneska vyšel, pokud mi ho některý z mužů přinese. "Ženy na pokraji nervového zhroucení" mi pak zbydou na čas pravé vánoční pohody.
Věnuju se bezuzdému pletení. Dokončila jsem od jara rozpletený svetr z fialové bavlny, příjemně bohatě strukturovaný, měkký a teploučký a bez debaty zapadající mi do současného fialového období.
Začala jsem plést další z příze v petrolejovém odstínu.
Ze zásilkového obchodu dorazila mohérová příze v barvě borůvek. Páraných a jiných kousků nepočítaně, klubíčka přetékají z krabic a košíků jako v kočičím ráji.
