To pojmenování vyslovil můj syn, když mi nakukoval na monitor při prohlížení tisíce a jedné fotky naší Zvířky. Nemohlo být výstižnější.
Zvířka je totiž miluje.
Bedýnky, krabice, tašky, pytlíky, batohy, nádoby, cokoliv, kam může pohodlně či s obtížemi nasoukat své k tloustnutí tíhnoucí tělo a spokojeně odtud jukat na svět. Její vášeň hraničí s posedlostí a žádný předmět, skýtající alespoň kousek ohraničeného prostoru, nezůstane ušetřen. Pravda, někdy se sekne. Nacpat se doprostřed adventního věnce mírně řečeno nebyl dobrý nápad, jelikož věnec nebyl dost velký (panička je krkna a šetřila na věnci a trapně se vymlouvala na nedostatek místa na stole) a umístit přečnívající část zadku na jehličnaté okruží se ukázalo jako dost nepohodlné.
Dále je třeba vždy počítat s Fíbou, která Zvířku, zalezlou v mikrotenové tašce bere jako srandovní a zajímavý cíl a skáče na ni shora. Proskočit leknutím uchem tašky taky nejde a pak je třeba zakročit a vysvobodit nebohou vytřeštěnou kočku z dusivého sevření zrádné igelitky. Pytlíky jsou zhouba světa.
I lezení do cestovních a nákupních tašek má svá úskalí. Sice je tam poměrně dost místa, ale většinou hrozí, že nebohou Zvířku zavalí zpola vybalený nákup nebo bude nemilosrdně vytažena někým, kdo má pocit, že těch chlupů na čerstvě sbalených šatech je tak akorát dost. Pak je tu ovšem další riziko. Sice jsem ještě nedopadla jako ta dáma, která teprve cestou v prostředku MHD zjistila, že má v kabele svého kocoura, ale pravděpodobně je to jen otázka času.
Nejbezpečnější k zalejzání a pelešení jsou krabice. Jejich příjemný papírový povrch kvituje nejeden bezdomovec a ani Zvířka na ně nedá dopustit. Jakákoliv krabice je okamžitě testována a na různě dlouhou dobu, podle zájmu, získává čestné místo v prostorách bytu. Jendoznačné prvenství v oblíbenosti pak drží papírová přepravka na vajíčka. Na vyhrazeném místě v kuchyni leží vždycky jedna. Zvířka ji bere jako svůj osobní vyhrazený prostor, porůznu na ní sedá a lehá, výstupky využívá jako masážní podložku a důlků si nosí hračky. Když kupuju vejce, tak krabičku vyměňuju za novou, aby ji neměla zválenou.
Abyste si nemysleli, Zvířka není žádný bezdomovec. Kromě všeho sedacího a lehacího a, ehm, jídelního nábytku má k dispozici luxusní kočičí boudičku vystlanou ze všech stran měkkou kožešinou. Občas k ní čuchne a pak ji s klidem přenechá Fíbě. A jde si lehnout do vajec.
