Nějak už k tomu nemám, co dodat. Už toho bylo vyřčeno dost. Zbývá nepříjemná směs osobních pocitů, nad kterými převažuje rozčarování, odpor a vztek. Že i přes veškerou snahu to tady funguje tak, že se městem bude zítra producírovat zatím blíže neurčené množství hovad, pro něž ani nemám jméno a vylévat si ubohým tyátrem nějaké své frustrace.
V centru není jediná lavička ani odpadkáč, obchody budou zavřené, zabedňují se výlohy, přeparkovávají auta. MHD od odpoledne do odvolání nepojede. Prý to zas tak velké omezení není. Dle názoru tučně odměňovaných pomazaných hlav. Není prý co nebo proč zakazovat. Asi žijí někde jinde, než já.
Připadala jsem si tam dneska jako ve špatném snu a bylo mi z toho všelijak. Ale hlavně jsem měla ten vztek. Tohle prostě nemůžu rozdejchat. A na rozdíl od těch, co jim otevřeně nebo skrytě přizvukuijí, tvrdím, že tohle není řešení ničeho. Protože až by se "vyřešily" věci, kterými se ohánějí, přišla by na řadu další "řešení", a nakonec se všichni spláchnem v šíleném kolotoči do pekel. Ale to už tady jednou bylo. A udělat dvakrát stejnou chybu je tragické.