Magrátka
v barevným peří

Celou neděli jsem ležela v Barkerově Imagice a teď si říkám, jestli jsem to nepřehnala. Mám ji všude hlavě, v noci se mi zdálo o Usmíření a o Bohyních a moje schopnost soustředit se dneska na práci se blíží nule. Posedla mě nejasná touha být JINDE, ve světě zářivých vizí a být tam co nejdéle. Mno, alespoň mě tohle ulítávání nepřijde tak draho jako jiné způsoby a je to legální ;-) Blížím se ke konci toho tisícistránkového příběhu a už teď mě přepadá hrůza z odloučení, když pomyslím na to, že za chvíli dojdu na poslední stránku a budu muset celou krásnou Imagiku opustit, konec příběhu, šup zpátky do reality. Každopádně vím, po čem teď budu pást v bazaru.