Magrátka
v barevným peří

Nedávno zde byla popsána naše cesta po lesích v okolí Plzně. Mimo mnoha hezkých pocitů jsme v jednu chvíli narazili na odhozenou hygienickou potřebu (nutno podotknout že upotřebenou). Začal jsem vtipkovat, jak to že má jinou barvu, než ty co ukazují v televizi, co jen světle zmodrají. Je s podivem kolik reklam přisuzuje ženám, to že jsou tím vyřazené. Ač nemám rád feministické řeči, je s podivem kolik vynálezů a všeho je vynalezeno pro muže. Ale tady mluvím spíše o těle. Až donedávna musely antikoncepci používat ženy. A i když už dnes existuje, ruku na srdce kolik mužů jí používá? Prášky na erekci. A kdy konečně budou prášky pro ženy, které trpí v tomto období bolestmi. Nevím zda je to náhoda, ale v mém okolí jsou to skoro všechny ženy i dívky. Někteří muži to hodí za hlavu, nejde s tím nic dělat. A juk, oni se k tomu takto staví i ženy. Ale proč? Proč se jim to snažíme od mala cpát. Proč raději není nalezeno něco co jim pomůže? Uff radši už skončím, začínám z toho mít depresi.

Jako že mám Sanyna ráda, tak mě tahle věta pěkně namíchla! Jak MUSELI? Jak donedávna? Já nevím, ale už jsi slyšel o kondomech?

Moc pěkně napsaný. Já už mám své dny ty tam. Operace a má nemoc mě zbavila pocitů, které popisuješ. Dny kdy jsem se ve škole kroutila na záchodě a svíjela v bolestech, polykala růžové Brufeny a kapala si Algifeny jsou ty tam. Oddychla jsem si, ale ....ale žena asi musí trpět. Červenou stopu jsem vyměnila za pot, návaly horka a nespavost :o/

Trpět se musí.. bez toho bych si už neuměla měsíc představit. A vůbec, se uvidí.. jsem první měsíc bez hormonální antikoncepce.. zatím se bavím, jak mi je dobře.. uvidí se..

Tělesné útrapy jsou otravné a někdy k nesnesení. Moje břicho mě šetří a vynahrazuju si to pravidelnou migrénou. A určitým stavem mysli, který bych potřebovala vyřešit právě tou chatrčí. Celé to nejlíp vyjadřuje úryvek z textu, který jsem si kdysi někde ofotila a nedávno zase objevila :
"Potřebujeme okamžiky, kdy zavřeme všechny dveře své bytosti, které jsou bez ustání otevřené dokořán, a stáhneme se dovnitř. Potřebujeme chvíle, kdy nejsme fyzicky, emocionálně ani psychicky dostupné nikomu a ničemu kromě svých vlastních tužeb, snů a hlasů. Zavřete svůj krám, abyste mohly provést inventuru. O zákazníky se nebojte. Až otevřete, přijdou znovu ..."