Magrátka
v barevným peří

To vidím poprvý, netušila jsem, že něco takovýho existuje... Vypadá to úžasně, pro mě, kterou nebaví plíst furt stejnej vzor na tom stejným svetru je to jako dělaný :))))

Sláva kreativitě a divným lidem! Naprosto souhlasím se Sárou Saudkovou, že Vánoce jsou křesťanský svátky, tak ať je slavěj jenom křesťani! Ale obávám se, že to folklor a obchodníci nedopustěj...
V každým případě si tu trochu mezipracovního volna hezky užij!

Já jsem o Vánoce málem přišla. Přišla jsem málem o střechu nad hlavou. Dumajíc v listipadu, že Vánoce jsou šeredný, mi začaly v polovině prosince chybět, protože bylo jasné, že stěhování, balení a pobývání na ubytovně, samota, vytěsní pečení sladkého cukroví, společnost s přítele u svíček a skořice. Uklizený pokoj se změnil v chaos beden, papírů, obalů, oblečení, hrnců.. k pláči. A nebude stromek. A nebude pouštění lodiček. A kapr. A tu chvíli, kdy mi to berou, to, co tak nechci, nesnášim.. tak se rozbrečím. Já Vánoce potřebuju a nejsem křesťan. Chci doma lesní vůni, hajnout si po stromeček jako kdysi malá a vnímat ... cosi, co nemá jméno.
Ale stihnem to. Máme na to týden.

Já měla i Vánoce v rodině u kamarádky. Dodnes nevím, kde jsem vzala tu drzost a dodnes jsem jí za tu nabídku vděčná.
Nechci brát svátky těm, kdo o ně stojí, a to, co chce Eliška mi jako konzum nepřijde; vadí mi jenom stížnosti na shon a neužívání si u lidí, kteří se ke shonu apod. nechají nutit tím, že se to musí. A vadí mi, že i já trpím tím, že neuklízíme dostatečně podle číchsi (ve mně zafixovaných) představ. A tak mě potěšilo, že jsou i lidé, kteří se na to dokážou vykašlat a užít si po svém a beze shonu.

Vnější projevy, způsob oslavy, to nakonec vůbec není důležité. Akorát by nemělo zůstat jenom u tý skořápky. Mělo by to vyjadřovat něco zevnitř. Aby to bylo osobní.