Magrátka
v barevným peří

Já jsem o Vánoce málem přišla. Přišla jsem málem o střechu nad hlavou. Dumajíc v listipadu, že Vánoce jsou šeredný, mi začaly v polovině prosince chybět, protože bylo jasné, že stěhování, balení a pobývání na ubytovně, samota, vytěsní pečení sladkého cukroví, společnost s přítele u svíček a skořice. Uklizený pokoj se změnil v chaos beden, papírů, obalů, oblečení, hrnců.. k pláči. A nebude stromek. A nebude pouštění lodiček. A kapr. A tu chvíli, kdy mi to berou, to, co tak nechci, nesnášim.. tak se rozbrečím. Já Vánoce potřebuju a nejsem křesťan. Chci doma lesní vůni, hajnout si po stromeček jako kdysi malá a vnímat ... cosi, co nemá jméno.
Ale stihnem to. Máme na to týden.