Magrátka
v barevným peří

Přemýšlela jsem o tom moc. Myslela jsem na to, jaký vztah mám v tomhle já ke svému synovi. A s hrůzou jsem si uvědomila, jak chytlavá je snaha dělat něco za svoje dítě, byť bude sebevětší. Aby to mělo od maminky, protože to bylo vždycky dobře, protože chci pro něj to nejlepší. A jak se snažím krotit a držet, aby dospěl. Budu na to myslet, až zase přijede. S jemným upozorněním, že do naší ložnice se chodí po zaklepání