Magrátka
v barevným peří

Tak nakonec si ten poslední zápas kočky vůbec neužily. Hodinu a půl před začátkem finále, jsme se náhle rozhodli, že si jdem užít atmosféru zápasu mezi lidi. Do letního kina. Musím ale říct, že ač byla atmosféra super, již tam příště nejdu. Nevadilo mi, že pár minut před koncem si několik kluků stouplo na sedačku a drželi za zády zlajku ve zvižených růkách, takže jsem ani stoje na své sedačce a při svých 188 cm neviděl zbla, natož Magri, která je o 15 cm menší. Zato mi hrozně vadilo, že jsem místo rozhovoru s hráčem po třetině viděl reklamy ústeckých partnerů akce. To nemluvím o rozborech, které hodně odhalí laickému oku, ty bych byl ochoten oželet. Korunu tomu pak nasadili, když ve chvíli vyhlašování nejlepších hráčů zápasu a turnaje, nebyl puštěn zvuk a v místě titulků poskakovalo několik lidí s vlajkou, takže jsme nic neviděli. Prostě atmosféra super, ale organizace ne-e.
AŤ ŽIJOU MISTŘI. a JÁGR JE HOKEJOVÝ BŮH.