Magrátka
v barevným peří

...jak chceme a čím chceme, ale ztráta někoho, koho máme rádi je nezměrná.... Tam se nedá říci, bude to dobré.... nejhorší jsou rána, kdy člověk v rozespalosti hmatá po polštáři vedle sebe a najednou si uvědomí, že to zvířátko, které rukou hledá už tam nikdy nebude.
Jediné, čím se (snad) dá zmírnit bolest po ztrátě, je umožnit zvírátku, aby svůj život prožilo co nejkrásnější a, pokud možno, být se svým mazlíkem v posledních minutách.... pomáhá jim to a berou to tak, jako že usínají, stejně, jako kterýkoli jiný den..... A už jsem začala brečet