Magrátka
v barevným peří

snad myšlenku udržím... snažím se nevnímat ty chlívky nad hlavou.

Ano, miluji hromadu krabiček, do kterých ukládám hromadu věcí. Miluji své příruční ukládací "kufříky". Celý život přemýšlím nad úkladáním svých důležitěstí. Mám tři tisíce knih. Hromady deníků. Stovky videokazet a DVD.

Tuším, že všechno to láskyplně dotýkané skončí ve stoupě. Tak jako tam skončila fotograie mladé nepůvabné nevěsty... jejíž fotku jsem si koupila včera v antikvariátě. A vím, že tohle je ta lepší alternativa.

Nešlo by poprosit webmastera o laskavější přístup k uživatelům?

A jdu vyplňovat ty zatracené chlívky, protože psát to znovu...