Jsou tomu asi tak čtyři týdny, kdy jsme z azylového zařízení přivezli k trvalému pobytu u nás doma tříbarevné vyděšené stvoření. Za tu dobu proběhly na poli spolusžívání určité pokroky a tak můžu podat zprávu.
Dá se říct, že chvíle strávené se Zvířkou, pokud tedy zrovna nespí, mají své osobité kouzlo a jsou plné překvapení. Ona je totiž aktivní.
Aktivně zahrabává trus, takže kdyby nebyla na kočičím záchodě boudička, měli bychom hrudky kočkolitu patrně i na stropě. Aktivně žere, vzhledem ke své drobné postavě skoro až neúměrně. Minulou sobotu to s tou aktivitou přehnala, takže vyzvracela večeři dřív, než to všechno stačilo dojít do žaludku. Vyděsila jsem se, protože hned vidím chorobu, ale za půl hodiny už jsem viděla Zvířku ládovat se u misky, aby co nejdůkladněji zaplnila uprázdněný prostor. Nakazila tím i Stařenku, takže na sklonku dne se teď u nás pravidelně pořádají žrací orgie, doprovázené mlaskavými zvuky, které v intervalech vycházejí ze dvou přikrčených těl.
Aktivně se potom myje, tak důkladně, až si říkám, jestli to ty chlupy vydrží a nebudu mít časem místo chlupatice sfinx s půvabem mimozemšťana. Aktivně leží. Na opěradle sedačky za mou hlavou, kde je oblíbená kočičí odpočívárna, vydrží tak deset minut, aby vzápětí na následek šťouchání do kávovníku zahučela za sedačku i s protichlupovou dečkou. Aktivně se mazlí, takže neustále pochoduje kolem, odchází a přichází a mění pozice s elegancí nymfomanky. Aktivně se vetře pokaždý, když si začnu všímat Stařenky. Nedá se pochovat, vzít na klín, nebo nosit, okamžitě nutně potřebuje odejít a to přesně na vzdálenost ruky.
Aktivně sleduje mé dva muže, kdykoliv se pohnou, jelikož si ještě tak docela nezvykla na myšlenku, že jsou hluční, ale neškodní. Myslím, že už byla asi všude, dvakrát shodila z poličky skener, za což jí asi Sanyn příště aktivně vypráší kožich, ztratila mi háček č. 2 s rukojetí, patrně sežrala plyšovou myš a včera jsem ji zahlídla, jak kamsi odchází, a z tlamy jí visí můj krejčovský metr. Jednou se snažila skočit do záchoda, takže diskuze o tom, zda prkýnko dole nebo nahoře máme vyřešené. Dole i s víkem. Dvakrát jsem ji přiskřípla do dveří, jednou nakopla do hlavy a jednou šlápla na ocas. To když se se mnou aktivně vypravuje do práce v hodinu, kdy jsem ještě slepá jako kotě. Vzápětí po incidentu obvykle přiběhne a aktivně se dožaduje pohlazení a pofoukání přímo od původce krutostí.
V podstatě se tedy dá říct, že se sžíváme dobře. Zvířka si nás aktivně cvičí, abychom jí dobře a s nadšením sloužili a používá k tomu bez rozpaků všechny osvědčené manipulativní techniky.
Co víc si můžeme přát ?