Plýša má pravděpodobně FeLV, kočičí leukémii, jedno z těch tří svinstev, ze kterých není návratu.
Náš současný režim vypadá asi tak, že jednou denně nosíme Plýšu na veterinu, kde jí vykape infuze, když už jí viry zřejmě kromě likvidace bílých krvinek vyžraly do mrtě celou střevní mikroflóru. Dostane antibiotika na zánět mandlí a po dvou hodinách si ji zase vyzvedneme.
Mezitím se s větším či menším úspěchem snažíme dodávat léky do kanyly, kterou má trvale zavedenou v noze. Po infuzích je Plýša živá a zvědavá jako dřív, ale rychle se unaví. Následující den zase vadne.
Nechce sama pít ani jíst, kašičku, podanou ve stříkačce sice s chutí spolyká, ale za několik hodin vyzvrací.
Prodiskutovali jsme s veterinářkou další vývoj. Nebudeme ji udržovat při životě za každou cenu, když by ten život pro ni byl jen utrpením. Rozhodnou nejbližší dny.
Prognóza nemoci je jednoznačná.
Olinku vezmeme na testy. Naštěstí je odtažitá a není na nějaký těsný kočičí vztahy.
